Zámecký lihovar

U renesančního zámku postaveného v 16. století vznikl roku 1880 lihovar. Patrně ve stejné době byla postavena v bezprostřední blízkosti zámku i průmyslová dominanta v podobě továrního komína. 

Posledními majiteli areálu byla před znárodněním rodina Malíkova. Po druhé světové válce byl z lihovaru místním zemědělským družstvem zřízen sklad zeleniny a stáje, zámek se pak i se svými s hospodářskými budovami stal kulturní památkou. V roce 1991 byl zámek ve značně zdevastovaném stavu navrácen původním majitelům Malíkovým, kteří začali hledat pro celý areál kupce. 

Po letech neřízeného chátrání historického areálu nastal zásadní zlom v roce 2008, kdy jej koupil současný majitel Bronislav Vala. V roce 2010 zahájil nákladnou rekonstrukci a přestavbu na wellnesový a kongresový hotel, o tři roky později byl areál slavnostně otevřen. Filozofií majitele bylo navrátit zámku původní renesanční podobu. Do tohoto konceptu byl paradoxně zahrnut i tovární komín a díky tomu se mu dostalo poctivé opravy. Tím se definitivně stal nedílnou součástí areálu.  

Zděný komín je dnes vysoký 23 metrů, oblý dřík sedí na mohutném podstavci o čtvercové základně 300 x 300 centimetrů (tloušťka zdiva v tomto místě dosahuje 108 centimetrů, což je na takto malý komín poměrně velká hodnota). Hlavice byla přestavěna, zaklopena a osazena čapím hnízdem (čáp na komíně hnízdil i před rekonstrukcí).

Rekonstrukcí a zachováním komína došlo k prezentaci symbiózy šlechtického sídla a průmyslové výroby. Tovární komíny jako symboly někdejšího hospodářského zázemí panských sídel či klášterů jsou u nás dodnes velmi často k vidění. Zde se prezentace továrního komína povedla a díky atraktivnosti zámku se mu dostává i náležité pozornosti.  Rekonstrukce za „záchranu historicky cenného komplexu v nevídaném rozsahu a v mimořádně kvalitním provedení“ obdržela titul Prestižní stavba Kraje Vysočina 2014.

Okolí komína je vydlážděno, doplněno o prvky zeleně, z jedné strany lze u něj i parkovat, nicméně řidiči jsou od parkování pod komínem zrazováni cedulkou, která informuje, že auto může být znečištěno od hnízdících čápů. Jedná se totiž o typickou nevýhodu komínů s hnízdícími čápy, kdy samotný komín i bezprostřední okolí bývá často  znečištěno jejich trusem.

POUR, Ivan, DOMORÁZEK, Prokop a FANTL, Jindřich: Lihovarská ročenka 1937: praktická příručka pro zemědělce a lihovarníky. Praha 1937.

Zámek. Památkový katalog. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/zamek-678050.

PAVLÍČEK, Viktor: Oprava historické památky: zámek Valeč u Třebíče, Časopis stavebnictví, 2015. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: www.casopisstavebnictvi.cz/oprava-historicke-pamatky-zamek-valec-u-trebice_N5410.

Rekonstrukce Zámku Valeč, Stavba Vysočiny. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: www.stavbavysociny.cz/stavba-roku/archiv-souteznich-staveb/stavba-vysociny-2014/rekonstrukce-zamku-valec.

Královské pohodlí na klidném panství, Zámek Valeč. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: www.hotel-valec.cz/hotel/panstvi.

Na základě sdělení Bronislava Valy.