Přádelna, Johann Priebsch

V letech 1895–1896 byla podle návrhu místního stavitele Carla Dauta vybudována jedna z nejzdobnějších etážovek své doby, a to přádelna pro firmu Johann Priebsche dědicové. Celá továrna vyniká impozantním architektonickým provedením, díky čemuž si vysloužila příznačnou přezdívku Klášter, která mezi místními přetrvala až do dnešních dní. A její komín nezůstal pozadu a plně koresponduje s velkoryse pojatou přádelnou. Dnes ho lze označit za nejpropracovanější a architektonicky nejhodnotnější stavbu tohoto typu z celé České republiky a vymykající se zároveň všem zaběhnutým standardům ve výstavbě českých komínů. Jeho výška je 58 metrů, přičemž přibližně polovinu této výšky tvoří podstavec provedený v několika úrovních vzájemně se lišících materiálovým řešením v různé míře zdobnosti a propracovanosti.

Podstavec na čtvercové základně o hraně 6,8 metru má nároží první úrovně obložené bosovanými kvádry, zakončen je masivní, skoro dva metry vysokou, ozdobnou římsou vyvedenou z kamene. Následují další dvě úrovně plné kombinací speciálních tvarovek s barevnými glazurami, různých obkladů a omítaných ploch. Na poslední osmibokou úroveň soklu navazuje oblý dřík ze žlutých radiálních cihel a na něm sedí mohutná ozdobná hlavice se světlostí 180 cm.

Spektakulární komín vystavěla saská společnost s pobočkou v Ústí nad Labem Böttger & Co. Ta se specializovala na výstavbu komínů a zazdívku kotlů a v době výstavby smržovského komína měla na našem území necelé dvě stovky referencí.

Komín si naposledy zadýmal v roce 2007, kdy přádelna ukončila provoz. Od té doby vykazuje poruchy související se zanedbanou údržbou – postupně zvětrávají povrchové vrstvy, na konstrukci se usazuje náletová zeleň a v mohutné hlavici se objevila široká trhlina. Od roku 2014 má přádelna nového majitele, který ji užívá ke svému podnikání a neplánuje investovat do komína, který se nepodílí na zisku.

Od roku 2016 probíhá řízení za prohlášení staveb včetně komína za kulturní památku. V březnu 2018 způsobila zanedbaná údržba společně se změnami teplot a počasí zřícení téměř poloviny hlavice. 

Martin Vonka, Tovární komíny. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2014, s. 164–167.

Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (ed.), Industriál Libereckého kraje. Technické stavby a průmyslová architektura, ČVUT v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 978-80-01-03798-0, s. 166–167.

Böttger & Co., Special-Geschäft für Dampf-Schornsteinbau und Dampfkessel-Einmauerungen (Chemnitz, Aussig). 1898.

3D model komína (po pádu hlavice)