Parní čerpací stanice

Parní čerpací stanici nedaleko řeky Odry nechali roku 1862 postavit tehdejší majitelé šilheřovického zámku Rotschildové (zámek i čerpací stanice byly tehdy součástí Pruska, k Československu byly připojeny až roku 1920). Určena byla k zásobování vodou rozsáhlého zámeckého anglického parku. Nejvýraznějším prvkem stanice pojaté v historizujícím stylu byla vysoká věžovitá stavba, donedávna mylně považována za strážní věž ze staršího období či – vzhledem k známému využití objektu – za vodojem. Ve skutečnosti se jedná o tovární komín, který se svým stářím i architektonickým zpracováním řadí mezi nejzajímavější a nejhodnotnější komínové stavby u nás.

Komín vysoký 30 metrů (dobové prameny uvádí 90 pruských stop, tedy něco přes 28 metrů) odváděl spaliny z trojice parních kotlů, které poháněly parní stroj o výkonu 50 HP určený k čerpání vody z řeky Odry. Voda byla dále potrubím tlačena k rezervoáru na Juliánce, odkud samospádem zásobovala celý zámecký park.

Stavba později prošla několika modernizacemi a rozšířeními. Nakonec ztratila svou funkci a veskrze i původní historizující vzhled. Jedinou stavbou, která se tak dochovala dodnes takřka v autentické podobě, je právě tovární komín. Kromě drobného poškození horní části dříku způsobeného při osvobozovacích bojích na konci druhé světové války (kdy byla stavba využita jako vojenská pozorovatelna) se dodnes dochoval ve výjimečné celistvosti. Dnes slouží jako nosič antén, které ale příliš nenarušují jeho vzhled, a to i díky vedení kabeláže a výstupové trasy průduchem komína.

Výjimečnost komína je stvrzena jeho technickým a architektonickým řešením. Masivní zděná stavba je doplněna o různé pískovcové bloky, podstavec je dozdoben dekorativními pásy za užití cihel s černým povrchem. Dřík je po výšce prolomen řadami slepých oken, u několika z nich se dodnes dochoval i vložený horizontálně členěný dřevěný rám. Dřík pak završuje hlavice tvarovaná jako cimbuří. 

Šilheřovický tovární komín je svou hodnotou v našich podmínkách unikátní stavbou. Obdobný komín můžeme nalézt snad jen u bývalé Klamovy huti v Blansku (obr. 65). Zajímavou analogii pak najdeme v německé Postupimi, kde byla ve 40. letech 19. století postavena pro zásobování vodou parku kolem zámku Babelsberg parní čerpací stanice vyvedená v historizujícím stylu. V tomto případě má komín taktéž podobu věže s cimbuřím.

Bývalá čerpací stanice v Šilheřovicích aktuálně prochází přestavbou, která dále stírá její původní podobu. Vlastník nicméně uvažuje o zachování továrního komína v jeho původní podobě a jeho opravě. Stavba navíc byla na konci roku 2020 prohlášena za kulturní památku.

Zemský archiv v Opavě, Velkostatek Šilheřovice, i. č. 119.

PLAČEK, Vilém – PLAČKOVÁ, Magda: Šilheřovice v historii a současnosti. Háj ve Slezsku 2006, s. 91.

Na základě sdělení Jana Svěrkoše, Statek Šilheřovice s. r. o.