Aymerich, Amat a Jover, textilní továrna

Ve vnitrozemském městě Terrassa ležícím nedaleko Barcelony se začal v 19. století mohutně rozvíjet průmysl, zejména pak textilní. Parou poháněné továrny se staly ekonomickým motorem města a na jeho horizontu se ukázalo bezpočet továrních komínů. Ve 30. letech 20. století jich zde existovalo více než dvě stě. Po úpadku textilního průmyslu v 70. letech 20. století pak začaly zásadní změny vedoucí k přetváření městských struktur: demolice, ale i přestavby starých továren. 

Pro osud továrních komínů byl učiněn zásadní krok v roce 1986, kdy byl Komisí pro územní plánování v Barceloně schválen Zvláštní plán pro historické, architektonické a ekologické dědictví ve městě Terrassa. Plán je nástrojem na ochranu dědictví města a dle něj se kromě „běžných“ neprůmyslových budov dostalo na seznam objektů vhodných k ochraně i několik továren a především pak 25 komínů. Tím by mělo nejen být zajištěno jejich zachování, ale byl jasně zdůrazněn i význam, který měly komíny v minulosti, a jejich potenciál do budoucna.  

A co je důležité – podle tohoto plánu se začaly komíny chránit bez ohledu na své architektonické hodnoty. Ta je pak spíše jen přidanou hodnotou. Důležitý je jejich kontext, celkový obraz města, který komíny spoluvytvářejí, jejich svědectví o průmyslovém věku v Terrasse. Je to aktivum města reprezentující hospodářskou, sociální a průmyslovou minulost. Zároveň je nutné podotknout, že ochrany se ale zdaleka nedostalo všem továrnám, které k těmto komínům příslušely. Některé tedy byly zbořeny, město tím však na oplátku dostalo benefit v prolomení stísněných městských prostor a vznikla tak celá řada nových veřejných prostranství. V rámci jednoho svého průvodce (Terrassa Ruta Industrial i Modernista) zařadilo město i sedm komínů do míst bodů zájmu. 

Po těchto přestavbách, které ještě ani dnes nejsou u konce, se nepoužívané komíny stávají nedílnou součástí města jako vizuální orientační bod a jako památník jeho historické minulosti. Zvláště pak pro návštěvníky vytváří komíny zvláštní a osobitou atmosféru, která motivuje k hlubšímu poznání dnes více než dvousettisícové Terrassy. Komíny nacházíme v parcích, na náměstích, v ulicích, ve vnitroblocích, na školním hřišti. Často mají u sebe ještě alespoň část své továrny, nicméně asi desítka stojí již jen jako poslední pozůstatek svého provozu.

Později se 25 komínů ve městě stalo i Kulturním statkem místního zájmu (BCIL – Bé cultural d'interès local). BCIL je kategorie ochrany kulturního dědictví, která ale navzdory svému významu nesplňuje podmínky pro Kulturní statky národního zájmu (Bé Cultural d'Interès Nacional - BCIN). Prohlášení BCIL je plně v kompetenci místních autorit, tedy zejména příslušné rady města. Památky jsou pak zahrnuty do Katalogu katalánského kulturního dědictví (Catálogo del Patrimonio Cultural Catalán).

Jeden z nejzdobnějších komínů města Terrassa stojí v bývalé textilní továrně postavené v letech 1907–1908 a dnes přebudované na Muzeum vědy a techniky Katalánska.

Navzdory ryze utilitární funkci pro odtah spalin z uhelné kotelny byl komín výšky 35 metrů (jiný zdroj uvádí 45 metrů) vystavěn z celé řady různých tvarovek. Zejména podstavec je výtečnou ukázkou kvalitního řemeslného zpracování jak samotných cihel, tak vlastního zdění. Budovy i komín navrhl architekt Lluís Muncunill, komín pak vystavěl Baltà Comelles.

Celá továrna byla důmyslně architektonicky vyvedena. Dominantou areálu je hlavní výrobní hala se zděnými klenbami, které tvoří vizuálně působivé světlíky. K hale pak přiléhá neméně impozantní budova obsahující kotelnu, strojovnu a dílnu.

V důsledku krize v textilním průmyslu společnost ukončila svou činnost v roce 1976. Už v té době byla různými subjekty vedena kampaň pro zachování budov. Ta byla úspěšná, k demolici nedošlo a v roce 1983 továrna přešla do majetku katalánské samosprávy. Postupně proběhla rekonstrukce budov, komín byl obnoven v roce 1993 a v roce 1996 bylo otevřeno plně funkční muzeum.

V muzeu je dochovaný technologický tok v podobě prezentace kotelny s komínem, strojovny a rozvodů mechanické síly po hale. Návštěvník si tak může volně projít a prohlédnout transmise, parní stroj a kotle. V kotelně pak šipka nasměruje návštěvníka do skromně osvětleného tunelu, tedy původního kouřovodu. Ten ústí v komíně, kde se lze pokochat pohledem vzhůru. Pohled narušuje pouze ochranné síto, které zabraňuje pádu úlomků cihel na dno komína.

Kvality továrního areálu s komínem byly stvrzeny v roce 2019 vládou Katalánska vyhlášením za kulturní statek národního zájmu.

Xemeneies a Terrassa, XTEC - Xarxa Telemàtica Educativa de Catalunya. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: www.xtec.cat/monografics/socials/xemene/xemene.htm.

Pla Especial de patrimoni, Ajuntament de Terrassa.  [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://arxiumunicipal.terrassa.cat/afons.php?id_menu=78.

Ruta industrial i modernista, Studylib. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://studylib.es/doc/4607513/ruta-industrial-i-modernista.

Chimenea de la manufactura Auxiliar 2, Arquiterrassa. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://arquiterrassa.wordpress.com/2016/04/30/chimenea-de-la-manufactura-auxiliar-2/#more-3634.

La desapercibida maravilla de la chimenea de la bòbila Almirall, 29. listopadu 2013. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: http://ireneu.blogspot.com/2013/11/la-desapercibida-maravilla-de-la.html.

The Vapor Aymerich, Amat i Jover, Museu de la Ciència i de la Tècnica de Catalunya. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://mnactec.cat/en/the-museum/the-mnactec-detail/the-vapor-aymerich-amat-i-jover.

Vapor Aymerich, Amat i Jover, XTEC - Xarxa Telemàtica Educativa de Catalunya.  [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: www.xtec.cat/monografics/socials/xemene/s4.htm.

Llista de xemeneies de Terrassa, Viquipèdia. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://ca.wikipedia.org/wiki/Llista_de_xemeneies_de_Terrassa.

Chimenea Aymerich, Amat i Jover, Arquiterrassa. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://arquiterrassa.wordpress.com/2016/09/05/chimenea-aymerich-amat-i-jover.

Vapor Aymerich, Amat i Jover, Museu Nacional de la Ciència i de la Tècnica de Catalunya, Espais recobrats. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: www.espaisrecobrats.cat/vapor-aymerich-amat-i-jover-museu-nacional-de-la-ciencia-i-de-la-tecnica-de-catalunya.