Delft University, laboratoře Werktuig- en Scheepsbouwkunde

Laboratoř pro Katedru strojního a lodního stavitelství Delft University byla postavena v letech 1905–1911 podle návrhu architekta J. A. W. Vrijmana ve stylu neorenesance. Laboratoř se skládala ze tří hal, přičemž v jedné z nich se nacházela kotelna, která dodávala páru pro pohon parních strojů v hale druhé. Na kotelnu pomocí nadzemního kouřovodu navazoval asi 40 metrů vysoký komín, jehož architektura byla pojata tak, aby bezchybně ladil s konceptem přilehlých hal. Tento přístup je především patrný na propracovaném a členitém podstavci. Stavitelem byla komínářská firma De Ridder & Co.

V roce 1991 byl komplex s respektem k zachování autenticity a původních konstrukcí přeměněn na technické muzeum (Techniek Museum Delft), později muzejní náplň vystřídala architektonická kancelář. 

Budovy se staly státní památkou (rijksmonument), komín díky své kulturní a architektonicko-historické hodnotě a prostorově-funkčnímu a vizuálnímu vztahu s okolními budovami rovněž. Navíc je vnímán nejen jako funkční součást halového komplexu, ale i jako urbanistická dominanta. Neméně potěšující je situace, že komín je dnes součástí veřejného prostoru, vede kolem něj chodník s cyklostezkou.

BARNARD, Arjan: Fabrieksschoorstenen in Nederland. Hardenberg 2017, s. 122.

Ezelsveldlaan 61, Delft, Monumenten. [citováno: 15. listopadu 2019]. Dostupné z: https://www.monumenten.nl/monument/58848.

Schoorsteen in Delft, Rijksmonumenten. [citováno: 15. listopadu 2019]. Dostupné z: http://rijksmonumenten.nl/monument/525262/schoorsteen/delft.