Čerpací stanice pro cukrovar v Úžicích

Ve vegetačním období si malého komína v nepřístupném, zelení porostlém svahu údolí Vltavy mezi obcemi Dolánky a Chvatěruby okolojedoucí patrně ani nevšimne. I mimo vegetační období je ale malý komín díky výšce osmi metrů takřka nepatrný. Patřil k čerpací stanici pro necelých pět kilometrů vzdálený cukrovar v Úžicích. Ten pro vlastní zásobování vodou měl čerpací stanice hned dvě. Jednu v Čenkově a druhou právě zde, u Vltavy na katastru obce Zlončice.

Čerpací stanice ve Zlončicích sestávala ze tří samostatně stojících celků. Dole u řeky se nacházela strojovna obsahující čerpací stroje, kotelna a byt strojníka, výš ve svahu pak komín a ještě výš na návrší budova s vodojemem.

Asekurační odhad cukrovarských budov vypracovaný v roce 1931 poodhaluje stavební vývoj jednotlivých budov v čase – nejstarším objektem areálu byl v té době dochovaný byt strojníka (se skladem uhlí) z roku 1875, budova rezervoáru pocházela z roku 1881, strojovna s kotelnou pak z roku 1890 a místnost s lokomobilou z roku 1903. Komín odhad datuje pak do roku 1884.

Zděný tovární komín má drobný podstavec na čtvercové základně a na něj navazuje osmiboký dřík. Komín je jedním z mála, u kterých čtyři vzájemně protilehlé hrany oktogonálního profilu vedou do os čtvercového podstavce. 

Dnes po budovách čerpací stanice zbyla akorát opěrná zeď, torza potrubí a komín. Vše je dnes v majetku obce Zlončice. S ohledem na rušnou cyklostezku, která vede kolem, se nabízí využít i tohoto torzálního stavu k vybudování tematické zastávky s připomínkou této technické stavby. Obnovený komín v případně očištěném svahu by pak byl jasným signálním bodem tohoto místa.

Národní archiv, fond Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického, Praha (1886–1950).