Parostrojní pivovar v Lobči

Panský pivovar se sladovnou v Lobči existoval jistě již na přelomu 16. a 17. století. V roce 1896 jej tehdejší majitel Rudolf Cicvárek nechal nákladně přebudovat na parostrojní provoz podle projektu Josefa Rosenberga. Kromě reklamního nápisu na fasádě se nejvýraznějším dokladem parostrojní přestavby stal tovární komín o výšce 20 metrů a světlosti 70 centimetrů vybudovaný při severozápadním štítu varny. Jeho vysoký podstavec se ale takřka celý skrýval v nitru budov, neboť mu byl představěn objekt kotelny a topírny. Do komína byly svedeny jak spaliny ze stojatého parního kotle, tak z přímého topeniště varny v jeho přímém sousedství.

Výroba piva v Lobči skončila v roce 1943, krátce zde pak byla v provozu sladovna a stáčírna podkováňského pivovaru. V následujících letech budovy využíval obchod s ovocem a zeleninou, později státní statek. V této době ale nebyl areál nijak udržován a výrazným způsobem (včetně továrního komína) zchátral.

Roku 2007 zdevastovaný areál pivovaru zakoupili manželé Jana a Pavel Prouzovi, kteří si za cíl vytyčili jej zachránit a vdechnout mu opět život. Postupná rekonstrukce pivovaru probíhá v podstatě dodnes. Kromě toho, že veškeré dochované budovy byly citlivě opraveny, je velká část prostor nově využita. Pivovar tak dnes slouží jako restaurace, ubytování, výstavní prostory i bydliště majitelů. Navíc mu byla navrácena původní funkce a od roku 2015 se zde znovu vaří pivo.

Opravy se dočkal i tovární komín, který (ostatně stejně jako ostatní budovy) byl opraven s co největším respektem k původnímu vzhledu a za užití tradičních technologií. Například byla kompletně přezděna rozpadlá hlavice a odpadlé kusy zdiva dříku byly doplněny co nejvěrněji zabarvenými plnými cihlami. Oprava vyšla celkově na 194 000 Kč bez DPH. Komín je dnes navíc opět funkční, neboť slouží odtahu spalin z trouby na dřevěné uhlí v kuchyňském provozu pivovarské restaurace. Ještě dříve, než byl opraven, se stal roku 2011 v rámci happeningu na oživení pivovaru aktérem zakouření – zvyku, kdy je v opuštěných výrobních areálech do spodní části komína vložena dýmovnice, aby se poukázalo na průmyslový význam lokality v minulosti – nad pivovarským komínem v Lobči se tedy alespoň na jeden den objevil oblak tmavého kouře tak, jak to pamatují už jen historická vyobrazení.

Tovární komín není jediným v siluetě pivovaru, podobně náročnou obnovou prošel i komín sladovnického hvozdu, na který byl staronově osazen typický klobouk pana starého. Opravený lobečský pivovar tak dnes opět disponuje tandemem typických vertikál, díky které si identifikujeme průmyslové pivovary se sladovnou.

Vzorná oprava celého pivovaru v Lobči je následováníhodným příkladem, kdy byla stavební památka nejen opravena, ale byl jí vdechnut i nový život, který svým způsobem vdechl život také své lokalitě, jejíž hranice navíc význam konverze výrazným způsobem přesahuje. Pivovar v Lobči je od roku 2009 na základě žádosti samotných majitelů chráněn státem jako kulturní památka a celé realizaci se v posledních letech dostalo řady odborných či oborových ocenění.

Státní okresní archiv Mladá Boleslav, Okresní úřad Mnichovo Hradiště, i. č. 527.

Dotek Genia loci. Pivovar Lobeč. [citováno: 17. února 2020]. Dostupné z: bit.ly/3ngDqTk.

Na základě sdělení Pavla Prouzy, Riofrio Architects s.r.o.