Mlékárna

První pokus o zřízení mlékárenského podniku v Hradci Králové spadá do roku 1910, kdy se z iniciativy městského lékaře MUDr. Leopolda Baťka rozvinula akce na ochranu kojenců. Mlékárna zanikla během první světové války a na její činnost navázalo mlékárenské družstvo, jehož ustavující valná hromada se konala 7. února 1925.

Ideový návrh mlékárny, který odpovídal tehdejším technickým vymoženostem a nejpřísnějším hygienickým požadavkům, vypracoval Dr. Ing. Jaroslav Dvořák, tajemník ministerstva zemědělství. Stavební projekt, rozpočet a zadávací plány připravila firma Ing. arch. stavitel Josef Lipš v Praze a stavba byla po ofertním řízení zadána firmě Ing. arch. V. Rejchl, stavitel v Hradci Králové. Slavnostní otevření mlékárny se odehrálo ve dnech 27. a 28. září 1926.

Tuto významnou událost komentoval doktor Batěk v pamětní knize těmito slovy: „Otevřením družstevní mlékárny jest splněno mé dávné přání, aby se občanstvu, dětem a nemocným našeho města dostalo mléka v každém ohledu bezvadném.“

Chod mlékárny se nemohl obejít bez potřebných provozních objektů, mezi něž patřila také kotelna s 30 metrů vysokým komínem. V kotelně se nacházel ležatý parní kotel systému Cornwall o výhřevné ploše 60 m² vyrobený Škodovými závody. Komín postavený firmou Ing. V. Fischer a spol. nesl vodní nádrž objemu 40 m³. Vodu, jejíž kvalita odpovídala mlékárenským potřebám, získával podnik ze studny na vlastním pozemku. Čerpadlem Kalifornia od firmy Novák a Jahn se voda tlačila do nádrže na komíně, odkud se následně rozváděla po celé budově.

Nádrž na komíně družstevní mlékárny tvaru komolého kužele postaveného na užší základnu nesla železobetonová deska vykonzolovaná na rozšířeném zdivu dříku. Ocelová stupadla vedla po zděné šachtici, ve které bylo uloženo potrubí. Z plošiny pod dnem nádrže prostupoval žebřík skrz ochoz se zábradlím až na šikmou střechu vodojemu, kterou od pláště oddělovala výrazná okapová římsa. Ze střechy se vstupovalo otvorem do nádrže. Krátký dřík nad nádrží (přibližně 5 metrů vysoký) zakončovala zdobně provedená hlavice se zubořezem.

K demolici komína došlo společně s celou mlékárnou v roce 2006. Vzniklé prázdné místo následně zabrala novostavba bytového komplexu.

Ačkoliv byl mlékárenský komín v areálu jediný, v samotném Hradci Králové vyrostly v tu dobu ještě dva další tovární komíny s vodojemem. Pár let před výstavbou družstevní mlékárny vybudovala jeden z nich firma Bratří Fischerové a spol. pro společnost Teerag, a. s., pro zužitkování dehtu. Nádrž s ochozem podepíraly odstupňované konzoly, plášť nádrže nesl plasticky vyvedený nápis „Teerag“. A krátce po dostavbě mlékárny se v areálu Okresní nemocnice v Hradci Králové objevil 32 metrů vysoký komín s vodojemem o objemu 35 m³ z dílny firmy Ing. Josef Jaroslav Hukal a spol., který sloužil kotelně. Ani jeden z těchto popsaných komínů dnes již neexistuje.

Martin Vonka – Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2015.

Družstevní mlékárna Mlékařského a hospodářského družstva v Hradci Králové, Hradec Králové, 1926, s. 4, 6.

Pavel Jákl, Teerag, a.s. pro zužitkování dehtu, in: Vladislava Valchářová (ed.), Industriální topografie / Královéhradecký kraj, Praha, 2012, s. 28.

Rudolf Kukač, Železobetonové reservoiry na továrních komínech, Zprávy veřejné služby technické II, 1920, č. 10, s. 243–244.

Pamětní spis k otevření nové okresní nemocnice v Hradci Králové, Hradec Králové, 1928, nestránkováno.

SOkA Hradec Králové, fond Mlékařské a hospodářské družstvo Hradec Králové, inventář, s. 120.

SOkA Praha-západ, pobočka Dobřichovice, fond Bratří Fischerové a spol., a. s. 1894–1947.