B. Mandelík, cukrovar

Ratboř
Česká republika
49°58'55.762"N15°9'48.827"E
č. 323
Známá výška: 50 m   
Známá světlost: 220 cm   
Stavitel: Ant. Dvořák a K. Fischer
Rok výstavby: 1900
Historie

Cukrovar v Radboři (později Ratboř) postavil inženýr Wasmund v roce 1853 pro Salomouna Hubce a Eduarda Czeczinkara z Birnitzů. Po změně několika majitelů se pak roku 1890 cukrovar dostal do vlastnictví kolínského podnikatele Bernarda Mandelíka,  jehož rodina jej držela až do znárodnění.
Z konce 19. století máme drobnou zmínku o tom, že tehdejší komín vymetal za 24 zlatých ročně kominický mistr Hrdlička. Z blíže neznámého důvodu ale došlo později k odstranění stávajícího komína a náhradě komínem novým, zde prezentovaným.

Vlastní proces stavby nového komína byl rychlý, v červnu 1900 proběhlo místní šetření za účelem stavebního povolení a v srpnu byl již 50 metrů vysoký zděný komín se světlostí 220 centimetrů hotov. Realizace se chopila specializovaná společnost na stavbu komínů Ant. Dvořák a K. Fischer z Letek. Dle dochovaného spisu měl být nový komín posazen na základech starého komína a měl být použit i původní kouřový kanál. Ke kolaudaci byl přizván kominík, který komín proměřil včetně oddílů za účelem zjištění, zda je v souladu s plánem. Měření komína prokázalo, že zjištěné rozměry souhlasí s plánem a komín byl zkolaudován. 

Komín nebyl samostatně stojící, půdorysně zasahoval do prostoru kotelny a sousední elektrárny. Na jeho oblý podstavec výšky 10 metrů navazoval taktéž oblý dřík z komínovek ukončený ozdobnou hlavicí. Dřík zdobil jednak výrazný ornament v rámci hlavice, jednak pásové ornamenty rovnoměrně rozmístěné po celé jeho výšce. Tento způsob zdobení komína byl v té době u stavitelské firmy Ant. Dvořák a K. Fischer běžný. Další takové komíny postavila firma na přelomu 19. a 20. století například pro branický pivovar, železniční dílny v Lounech či pivovar v Bohušovicích nad Ohří. 

Cukrovar byl v provozu až do roku 1985, po revoluci v roce 1989 pak byl navrácen rodině Mandelíků. Budovy byly v zanedbaném stavu, údajně se zde uvažovalo o vybudování spalovny, nicméně nové využití nakonec nebylo pro výrobní budovy nalezeno. Stav vyústil v demolici, která začala v roce 2012. Po zboření výrobních budov zbyl prázdný pozemek lemovaný několika podružnými cukrovarskými budovami (některé z nich slouží bydlení) a se solitérně stojícím komínem. 

I když majitel komín nechal stát jako připomínku, je na něm vidět zanedbaná údržba a konkrétně na podstavci jsou navíc patrná poškození způsobená demolicí okolních budov.

Zdroje informací

NEUMANN, Karel Cyril (ed.): Průvodce kolektivní výstavou průmyslu cukrovarnického v Čechách na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze 1891 v Praze, Praha 1891, s. II. 20.

SOkA Kolín, Okresní Úřad Kolín, inv. č. 666.