Agora Flora – byty a kanceláře

Praha 3
Chrudimská
Česká republika
50°4'37.81"N14°27'47.08"E
č. 1486
Známá výška: 29 m   
Stavitel: SA-RPOS servis s.r.o.
Rok výstavby: 1998
Historie

V letech 1997–2000 bylo nedaleko stanice metra Flora postaveno bytové, administrativní a obchodní centrum Agora Flora. Nevyrostlo ale na volné parcele, jejím základem se staly objekty bývalé elektrotechnické továrny, kterou si na tehdejších Královských Vinohradech vybudoval v roce 1906 Alois Duda. Při stavbě tak zůstala stát část budov s historickými fasádami, mezi zbořené objekty se však zařadil i původní tovární komín, a to i přes to, že původně měl zůstat zachován.

Tato kauza začala o pár let dříve, v roce 1994, kdy tehdejší Pražský ústav památkové péče (nyní Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze) vydal k této věci vyjádření, kde byl uveden požadavek na zachování komína. V roce 1996 pak ve vyjádření k hmotové studii rekonstrukce a dostavby areálu bylo zachování stvrzeno: „Charakteristická silueta komína někdejší tovární kotelny je součástí genia loci a bude i nadále dodržena.“ Pro zachování komína se kladně vyjádřil i Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Dále bylo v roce 1997 zachování komína ve vyjádření k projektu pro stavební povolení sice potvrzeno, ale s připuštěním, že vzhledem k rozsahu zemních prací může dojít k rozebrání a znovupostavení komína s následným využitím pro vyústění vzduchotechniky z podzemních garáží. Mimo jiné také byl v roce 1996 podán návrh na zapsání areálu továrny za kulturní památku, Ministerstvo kultury ale v té věci reagovalo až v roce 2003, tedy již po realizaci.

Po demolici komína byla ale suť po komínu vyvezena a nebylo jak postavit nový komín. Nové komínovky v dobré kvalitě nebyly v té době k sehnání, takže musel být nalezen jiný způsob. Řešení nabídla specializovaná firma SA-RPOS, která pro stavbu využila cihel z aktuálně demolovaného přibližně 60 metrů vysokého komína firmy Sellier&Bellot ve Vlašimi. Komín pak byl postaven údajně dle jediné existující barevné fotografie do původní podoby. Jen podstavec výšky 9 metrů není zděný, ale železobetonový a nevkusně na něm visí hodiny. Na něj navazuje dřík výšky 20 metrů vyzděný ze žlutých komínovek.

Komín dostal i v projektu avizovanou funkci, slouží tedy k odtahu vzduchu z podzemních garáží. Větrání je přetlakové a projektanti měli obavy, že by v komínovém průduchu mohla být překročena rychlost proudění vzduchu až na takovou úroveň, že by rychle proudící vzduch mohl do okolí vyluzovat hluk. Proto zde vzniklo raritní řešení, které je patrné teprve při bližším pohledu – v horní části dříku komína byly provedeny skrze zdivo otvory, které slouží jako přetlakové odfuky. 

Zdroje informací

 Alois Duda, elektrotechnická továrna, Industriální topografie. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V005249.

ŠIMEK, Robert: Elektřina je můj motor, Euro. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: www.euro.cz/byznys/elektrina-je-muj-motor-881737.

Sdělení Iva DRYKOVÁ (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze).

Sdělení Slávek Adámek (SA-RPOS).


Zdroj: Projekt Dokumentace, evidence, prezentace a návrhy konverzí továrních komínů jako ohrožené skupiny památek průmyslového dědictví na území České republiky (DG16P02B011), hlavní řešitel a kontaktní osoba projektu: Ing. Martin Vonka, Ph.D. – 224 357 165, martin.vonka@fsv.cvut.cz.
© Fakulta stavební, ČVUT v Praze. Všechna práva vyhrazena. Code: M.i.X